Varhany kostela sv. Mikuláše v Praze
V pražském malostranském kostele sv. Mikuláše postavil jezuitský varhanář Thomas Schwarz postupně tři nástroje. Do dnešních dnů se dochovaly dva z nich: velké varhany na hlavním kůru a menší varhany na boční empoře.
Tento menší nástroj byl postaven r. 1745 a na dvou manuálech a pedálu má celkově 18 rejstříků. Hrací stůl je koncipován jako samostatně stojící před nástrojem. Nástroj byl opraven r. 1795 pražským varhanářem Franzem Kolbem a dále v 19. století souběžně při opravách velkých varhan. Při některé z posledních oprav kolem přelomu století byla vyměněna i původní klaviatura a část traktury v hracím stole. Roku 1956 nástroj přemístila na jiné místo na kůru firma Organa – Kutná Hora, která dodala mj. i nový elektroventilátor a plovákový měch a přisadila pedál k varhanní skříni.
Stav nástroje se pak nadále zhoršoval, až se počátkem 90. let 20. století přistoupilo k restaurování varhan, které provedl varhanář Miroslav Heger z Hořovic. Při restaurování byl nástroj přemístěn na původní místo na boční empoře, podle vzorů (Klementinum) byly dodány nové klaviatury, pedálnice, manubria, notový pult… Obnovena byla rovněž původní dispozice.
Dispozice nástroje:
Hlavní stroj
C – c3, krátká oktáva
Principal 8´
Octava 4´
Quinta 3´
Superoctava 2´
Quinta 1 1/2´
Sedecima 1´
Mixtura 1 1/2´, 5 f
Salicional 8´
Fugara 4´
Waldflöte 2´
Ladění: Neidhard I, a = 440 Hz/15 °C
Zdroj: http://www.varhany.net/cardheader.php?id=&lok=1273&podrobnosti=1
Positiv
C – c3, krátká oktáva
Copula maior 8´
Copula minor 4´
Principal 2´
Rauschquint 2 f
Pedál
C-a, krátká oktáva, 12 tónů
Subbass 16´
Octavbass 8´
Quintbass 6´
Superoctavbass 4´
Příležitostně se při koncertech využívá také varhanní pozitiv postavený v roce 1831 varhanářem Josefem Gartnerem. Tento jednomanuálový nástroj se šesti rejstříky je umístěn v přízemí kostela v prostoru pod kupolí a využívá se zejména k interpretaci raně barokní a starší hudby.